Táňa Dluhošová
Ačkoli vzhledem k významu náboženství v dějinách i současnosti Evropy bychom mohli religionistické otázky řadit k přecházejícímu výzkumnému tématu, vyčleňujeme je právě proto, abychom nerezignovali na univerzální charakter duchovních hnutí a na různost praktik světových náboženství podléhající lokálním podmínkám a produkovanou synkrezemi s místními tradicemi i specifickým vývojem světových náboženství v různých oblastech světa. V tomto smyslu přistupuje k otázkám týkajícím se náboženské misie a střetávání různých náboženství (např. křesťanské misie v Evropě i ve světě, šíření islámu na Blízkém východě i po celém světě, rozšiřování hinduismu a buddhismu, střet judaismu se světovými náboženstvími, interakce křesťanství a zen buddhismu), mocenských konfliktů opírajících se o náboženskou argumentaci (svaté války, křížové války), sporů uvnitř jednotlivých náboženství (schizmata) ale i k analýzám dílčích náboženských praktik a jejich dopadům v prostředí lokálním, státním/národním, mezinárodním či globálním. Náboženství nechápeme úzce jako výraz duchovní stránky lidské osobnosti či celé společnosti, nýbrž uceleně jako nedílnou kulturní součást každodenního života, přemýšlení, politiky, etiky, ekonomiky a všech dalších součástí společenských pohybů. Vliv náboženství přitom nespočívá pouze v provozování konkrétních kultů, nýbrž i vev vlivu na čistě světské prostředí, řada oficiálních či státních ceremonií a rituálů nepřiznaně transformuje rituály původně náboženské či dokonce liturgické.
Výzkumné téma společně koordinují Orientální ústav, Slovanský ústav, Filosofický ústav, Archeologický ústav a Etnologický ústav. V konkrétních realizacích je kladen důraz na evropské předkřesťanské kulty, na vztah náboženství a státní moci ve východní Asii a na folklórní a lokální aspekty náboženství, zejména křesťanství.